Krajský parlament dětí a mládeže Zlínského kraje

Zlínský kraj: 2000 - 2010


10 let Zlínského kraje

Kraje (1960)

Devátého dubna 1960 (s účinností od 11. dubna 1960) je schválen zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. V Československu tak na místo 19 krajů a 306 okresů fungovalo od roku 1960 deset krajů a sto osm okresů. Základní územní vymezení současných okresů pochází právě z této doby a je tak možné říci, že okresy současného Zlínského kraje byly rozděleny mezi tehdejší Jihomoravský kraj (okres Gottwaldov, Uherské Hradiště a Kroměříž) a Severomoravský kraj (Vsetín).

Ve vztahu k zákonu č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů, by bylo vhodné dodat, že v roce 1969 v důsledku vzniku československé federace a přijetí zákona SNR č. 71/1969 Zb., o územnom členení Slovenskej socialistickej republiky, ve znění pozdějších předpisů, přestal zákon upravovat územní členění Slovenska, tj. v tomto předpisu můžeme od roku 1969 nalézt výhradně úpravu krajů v České (socialistické) republice. Je potřeba také zdůraznit fakt, že tyto kraje nadále existují a je nutné je odlišovat od vyšších územních samosprávných celků (VÚSC) vzniklých na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v platném znění. Zjednodušeně: v České republice je dle zákona z roku 1960 sedm (správních) krajů a na základě ústavního zákona z roku 1997 čtrnáct vyšších územních samosprávných celků – dvanáct krajů, Vysočina a hlavní město Praha. Pro územní vymezení obou typů krajů jsou podstatné okresy – zde opět vhodné připomenout, že okresy nezanikly, zanikly pouze okresní úřady (a to od 1. ledna 2003, neboť platnost zákona o okresních úřadech skončila posledním dnem kalendářního roku, v němž uplynula dvě léta od konání prvních voleb do zastupitelstev krajů).

V důsledku sametové revoluce a přijetí ústavního zákona č. 294/1990 Sb. došlo k návratu od jednokolejného systému veřejné správy k dvoukolejnému. Bylo jasné, že základním prvkem samosprávy budou obce, o vyšším stupni však byly vedeny diskuse – a to i o samotném názvosloví – zvažovala se možnost označení jako svazky obcí, nakonec s delší prodlevou vznikly kraje (reálně od roku 2000).

Cesta k samosprávným krajům

Prakticky celé období let 1993 – 1997 bylo protkáno snahami o nalezení kompromisu o počtu a velikosti nových samosprávných krajů. V prosinci 1997 byl přijat zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v platném znění, na základě něhož se hovoří o tzv. VÚSC – tj. původně o třinácti krajích pojmenovaných většinou podle sídel a hlavním městě Praze. Změna ústavního zákona, která přinesla nové názvy pro Brněnský, Jihlavský, Ostravský a Českobudějovický kraj, způsobila, že v názvu Vysočiny bylo opomenuto slůvko kraj, a proto z právního hlediska existuje dnes 14 VÚSC, z nichž dvanáct je expressis verbis krajem, Vysočina a hlavní město Praha. Jedním z těchto VÚSC je i Zlínský kraj.

Několik poznámek k přijímání ústavního zákona č. 347/1997 Sb.

Vládní návrh ústavního zákona o vytvoření vyšších územních celků předložila vláda Poslanecké sněmovně 16. června 1997. Zástupci navrhovatele (vlády) byli ministři Vlasta Parkanová a Jan Ruml. První čtení proběhlo na 12. schůzi 10. července 1997, kdy byl návrh ústavního zákona přikázán k projednání výborům. Výbory návrh projednaly a do října vydaly svá usnesení. Návrh zákona prošel obecnou rozpravou v rámci druhého čtení na 15. schůzi 16. října 1997, podrobnou rozpravou prošel téhož dne. Následně došlo k zpracování pozměňovacích návrhů. Třetí čtení se konalo na patnácté schůzi 23. října 1997. Návrh ústavního zákona byl schválen a do senátu byl doručen 27. října 1997. Senát zařadil tisk na svou 9709. schůzi a projednal jej dne 3. 12. 1997, kdy jej i schválil. Prezident republiky ústavní zákon podepsal 16. prosince 1997. Schválený ústavní zákon byl doručen k podpisu premiérovi 17. 12. 1997. Ústavní zákon byl vyhlášen 31. prosince 1997 ve Sbírce zákonů v částce 114 pod číslem 347/1997 Sb.

Jen pro zajímavost bych zde rád uvedl, že vedle vládního návrhu ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, se v Poslanecké sněmovně sešlo několik dalších návrhů. Nejprve návrh poslance Dušana Kulky a dalších, který počítal s vytvořením třinácti krajů (dnešní Středočeský byl spojen s Prahou; Zlínský kraj zde byl vymezen územím okresů Hodonín, Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín). Za zmínku stojí také návrh poslanců Václava Grulicha a dalších, který rozebíral prakticky tři varianty možných krajů: první počítající se vznikem devíti krajů (pro nás je podstatný kraj Středomoravský, jehož území měly tvořit okresy Kroměříž, Olomouc, Prostějov Přerov, Šumperk, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín), druhá, kde byl Zlínský kraj vymezen okresy Hodonín, Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín, a třetí, kde byl náš kraj vymezen okresy Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. Při projednávání vládního návrhu bylo podáno také několik pozměňovacích návrhů. Například pozměňovací návrhy přednesené poslancem Václavem Frankem hovoří o vzniku kraje Středomoravského se sídlem v Olomouci, jehož území měly tvořit okresy Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Přerov, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Šumperk a Jeseník. Oldřich Vojíř navrhl vznik Mosteckého kraje se sídlem v Mostě, vymezeném územím okresů Chomutov, Louny a Most. Vznik dalšího kraje se pokusil svými pozměňovacími návrhy prosadit také poslanec Jaromír Kalus – vzniknout měl Opavský kraj se sídlem v Opavě, vymezený územím okresů Bruntál, Jeseník a Opava. Jestliže v předchozích případech připomínaly návrhy správní kraje, regiony soudržnosti nebo kraje existující v letech 1949 – 1960, pozměňovací návrhy přednesené poslancem Robertem Kolářem byly podstatně odlišné: Kolář navrhoval vznik dvaceti sedmi krajů, jejichž název vycházel z názvů řek a národopisných oblastí – tak by okres Uherské Hradiště a Hodonín tvořil kraj Slovácko, Zlín a Vsetín kraj Valašsko a okresy Kroměříž, Přerov a Nový Jičín kraj Pomoraví.

Ústavní zákon č. 347/1997 Sb. přinesl také změny samotné Ústavy č. 1/1993 Sb. Z původního znění čl. 99 Ústavy in fine „Vyššími územními samosprávnými celky jsou země nebo kraje.“ bylo vyňato slovo země. Při přípravě ústavy v roce 1992 se totiž nebylo možné v tak krátké době dohodnout, zda budoucí samosprávné jednotky budou země nebo kraje – při přijetí ústavního zákona č. 347/1997 Sb. to však již jisté bylo. Další změnou bylo zrušení článku 103 Ústavy, který opravňoval zastupitelstvo VÚSC rozhodovat o jeho názvu.



Zlínský kraj

Jak již bylo výše uvedeno, Zlínský kraj vznikl na základě ústavního zákona č. 347/1997. Bylo by vhodné říci, že vládní návrh vymezoval Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně územím okresů Hodonín, Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. Avšak díky pozměňovacím návrhům byl nakonec okres Hodonín podřazen pod Brněnský, resp. Jihomoravský, kraj.

Skutečnou aktivací vyšších územních samosprávných celků však byly až volby v listopadu 2000. Volební účast v těchto volbách byla ve Zlínském kraji 36,07%. Volby vyhrála Čtyřkoalice, druhá byla ODS, třetí byla KSČM. Prvním hejtmanem Zlínského kraje se stal František Slavík. Ve druhém volebním období (2004 – 2008) byl hejtmanem Libor Lukáš, nynějším hejtmanem je MVDr. Stanislav Mišák.



Mapy

Na prvním obrázku zleva je vyobrazen Jihomoravský a Severomoravský kraj, na druhém je vyobrazen návrh Středomoravského kraje. Na třetím obrázku je vyobrazen Zlínský kraj zahrnující okresy Hodonín, Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. Na čtvrtém obrázku zleva je vyobrazeno území současného Zlínského kraje.

Jihomoravský (červeně) a Severomoravský kraj (modře), 1960 Návrh Středomoravského kraje, 1997 Zlínský kraj, 2000 Zlínský kraj, 2000

Zdroje

  • JANÁK, Jan, HLEDÍKOVÁ, Zdeňka, DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích: Od počátků státu po současnost. 2. dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80–7106–709–1. s. 111–112, 133, 160–162 273–275.
  • Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  • Zákon Slovenské národní rady č. 71/1969 Zb., o územnom členení Slovenskej socialistickej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
  • Ústavní zákon č. 294/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, a ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, a kterým se zkracuje volební období národních výborů, ve znění pozdějších předpisů.
  • Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  • Sněmovní tisk 218: Vládní návrh ústavního zákona o vytvoření vyšších územních celků. Dostupné online.
  • Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Bývalý správce, tisk, přečteno 2419x

ČINNOST KRAJSKÉHO PARLAMENTU DĚTÍ A MLÁDEŽE ZLÍNSKÉHO KRAJE JE FINANČNĚ PODPOROVÁNA ZLÍNSKÝM KRAJEM