Krajský parlament dětí a mládeže Zlínského kraje

Předsednictvo IV. KPDM ZK




Filip Bimbea (předseda do 26. 1. 2009) | Kristýna Domokošová (předsedkyně od 26. 1. 2009)
Jakub Miklas (místopředseda do 23. 3. 2009) | Kamila Hönigová (místopředsedkyně od 23. 3. 2009)
Radim Botek | Stanislav Kašík | Monika Škamralová | Jan Lerl (tajemník)


Předchozí předsednictvo | Následující předsednictvo


 

Filip Bimbea

Filip Bimbea byl od roku 2006 pozorovatelem KPDM a od roku 2007 členem. Na podzim 2008 byl zvolen předsedou KPDM ZK. Z funkce byl odvolán 26. 1. 2009.

 

Kristýna Domokošová

img-5376mini

se narodila 8. května 1993 ve Zlíně. V roce 2008 ukončila povinnou školní docházku základní 16.ZŠ ve Zlíně.
Počátkem 8. třídy byla zvolena do studentské rady školy, kde se podílela na realizaci několika projektů (projekt „Šikana“). V posledním roce základní školy byla delegována do Krajského parlamentu dětí a mládeže Zlínského kraje a na prvním zasedání ve III. volebním byla zvolena do Předsednictva.
Ve školním roce 2008/2009 započala své další studium na Gymnáziu a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Zároveň pokračuje v práci v KPDM ZK jako člen Předsednictva.
Volný čas nejraději tráví aktivním odpočinkem či cestováním. Věnuje se studiu cizích jazyků.

Jak si se dostala k práci v dětských samosprávách? Začátkem 8. třídy mi bylo nabídnuto, abych se podílela na organizaci školního projektu. Byly to měsíce příprav, vzájemných sporů, ale také příjemných a zábavných chvil. Byla to má první zkušenost s organizováním s malými nevypočitatelnými dětmi, kterých se tento projekt týkal. Uvědomila jsem si, že tato práce, která se ze začátku zdála být nezvladatelnou, se nakonec stala příjemnou náplní mého života. To bylo důvodem, proč jsem nadále pokračovala ve studentské radě školy a poté, když jsem dostala nabídku, abych působila v KPDM ZK jsem ji ráda přijala.

Co tě v této práci motivuje? Kolektiv je ve většině případů hlavním důvodem, který mě stále inspiruje k novým věcem. Výhoda Parlamentu je podle mě velké věkové rozpětí, od základních škol až po maturitní ročníky. Dosud jsem neslyšela o dalších organizacích, nebo zájmových kroužcích, kde by měli možnost žáci základních škol získávat cenné rady od středoškolských studentů.
Každá dobře odvedená práce, která je oceněna, ať už mým vlastním dobrým pocitem, nebo kolegy, je další věc, která mi dává chuť a energii pracovat.

Co by podle tebe měl parlament představovat? Parlament stále rozšiřuje svou činnost zaměřenou na děti a mládež, přichází sem více studentů i žáků ze základních škol, kteří mají odvahu uskutečnit aktivity, na které by si jejich vrstevníci netroufli. Podle mě by měl Parlament představovat možnost mladých lidí realizovat své představy, které by měli zpříjemňovat život nejen delegátům Krajského parlamentu, ale v neposlední řadě lidem v jejich okolí. Já osobně Parlament považuji za skupinu inteligentních a sympatických lidí, kteří dokážou zpříjemnit každé výjezdní zasedání či aktivity spojené s činností Parlamentu.

Co si myslíš o budoucnosti KPDM ZK? Kam by se měl ubírat? Zárukou budoucnosti Parlamentu jsou spolehliví, komunikativní a nápadití lidé. Myslím si, že cílem, který bychom měli postupem dalších let zdolávat, by měla být hojná účast na veřejných akcích určených mládeži a příprava nejrůznějších soutěží. Dle mého názoru, budoucnost není jen na nástupcích odcházejících delegátů Parlamentu, ale záleží rovněž na tom, co jim dlouholetí členové před svým odchodem stačí předat.

 

Jakub Miklas

Jakub Miklas se narodil 3. února 1990 ve Zlíně. Po dokončení prvního stupně Základní školy ve Slavičíně přešel na osmileté Gymnázium do Slavičína, nedávno přejmenovaném na Gymnázium Jana Pivečky Slavičín. Zde studuje nadále, nyní ve čtvrtém, maturitním ročníku. Zde se postupně začal angažovat v mimoškolních aktivitách, například členstvím ve školním parlamentu nebo psaním do školních novin, jichž je v současné době šéfredaktorem. Dva roky působil jako předseda školního parlamentu, tuto funkci již přenechal mladšímu kolegovi.
Do KPDM ZK byl zvolen v roce 2006, v téže době byl také delegován jako zástupce do NPDM. V nynějším, IV. volebním období je místopředsedou KPDM ZK, členem předsednictva NPDM a předsedou Ekologického výboru, který vede už od počátku působení v KPDM ZK.
Po dokončení gymnázia by chtěl studovat historii a politologii. Ve volném čase rád fotografuje, což je jedna z aktivit, kterou by se v budoucnu chtěl zabývat. Rád cestuje, z čehož vyplývá obliba v cizích jazycích a komunikace s lidmi. Věnuje se také sportovním aktivitám a v neposlední řadě má v oblibě čtení.

Jak si se dostal k práci v dětských samosprávách? Nazval bych to „tak nějak náhodou“. Někdy ve třetím ročníku 8letého studia na gymnáziu jsem začal naši třídu zastupovat ve školním parlamentu. Tehdy jsem vlastně ani nevěděl, o co jde. Jen že se projednávají školní záležitosti, nějaké „interní“ problémy, požadavky, atd. V pátém ročníku se mě tehdejší předseda zeptal, jestli se nechci zúčastnit zasedání Krajského parlamentu. Řekl jsem si, že to bude dobrá zkušenost. Hned na prvním zasedání jsem se dostal mezi zástupce do Národního parlamentu. Práce v parlamentu mě začala bavit, tak jsem pokračoval. Později jsem se stal předsedou školního parlamentu a členem předsednictva NPDM. Z toho všeho vyplývá, že všechnu tuto činnost dělám náhodou. A je to pravda. Ale za tu náhodu jsem moc rád.

Co tě v této práci motivuje? Odpověď už trošku vyplývá z toho, co uvádím výše. Rád se setkávám se starými známými z parlamentu, ale na druhou stranu, rád uvítávám nové, perspektivní a kreativní kolegy. Práce ostatních mě dokáže „nakopnout“. Jsem rád, když mohu s čímkoli pomoci, pokud to z hlediska časté indispozice času k tomu potřebnému je proveditelné. Motivuje mě také možnost setkávat se s „důležitými“ lidmi. Prostě a jednoduše, práce v PDM přináší jeho členovi mnohé příležitosti, ke kterým by se jako „neparticipující“ nedostal.

Co by podle tebe měl parlament představovat? S touto otázkou rozhodně souvisí pojem Participace. Vlastními slovy, je to zapojení se do dění obecně ve svém okolí. Pro nás to znamená členství v PDM. To by tedy měl parlament představovat. Možnost zapojit se do rozhodování o něčem, co je mi blízké. Pro mě je zprostředkovatelem této možnosti parlament dětí a mládeže. Díky němu se můžu dozvědět o mnohých věcech, probrat to s lidmi, kteří se ubírají podobným směrem nebo položit otázky při příležitostech tomu určených (například při debatách s politiky).

Co si myslíš o budoucnosti KPDM ZK? Kam by se měl ubírat? Pro KPDM ZK jsou nejdůležitější a nedílnou součástí jeho členové, ať je to vedení, předsednictvo nebo celé plénum. Pokud budou parlament zastupovat schopní lidé, jeho budoucnost bude velmi úspěšná. Rozhodně si myslím, že náš Krajský parlament má velmi dobře našlápnuto do své cesty působnosti a fungování vůbec. Nyní je to podle mě jeden z nejschopnějších a nejperspektivnějších parlamentů v naší republice. A to mohu posoudit po dvou letech působení v Národním parlamentu dětí a mládeže. Ať už v rámci dobré interní spolupráce, nebo také našich externích činností, navazování vztahů s novými partnery, aktuálně je to partnerství se slovenským parlamentem Trenčianského kraje. Tudíž, pokud bych měl stručně odpovědět, řekl bych, že pokud bude parlament fungovat alespoň tak dobře, jak působil doposud, čeká ho velmi slibná budoucnost…

 

Kamila Hönigová

Místopředsedkyně

 

Radim Botek

Radim Botek se narodil 5.9.1994 ve Zlíně, nyní žije v Otrokovicích. Od své 3. třídy studuje na ZŠ Mánesova v Otrokovicích. Nyní navštěvuje 8. ročník povinné školní docházky. Kromě dětských samospráv, kterým se věnuje ve školní, městské i krajské úrovni patří mezi jeho mimoškolní aktivity především meteorologický celosvětový projekt GLOBE, který zkoumá klimat a globální oteplování. V jeho zálibách má hlavní místo fotografování a veškerá hromadná doprava. Dále se věnuje také internetu a osmým rokem hraje na klavír. Do KPDM byl vysílacím subjektem dosazen v polovině roku 2007, nyní je členem předsednictva a předsedou kulturního výboru.

Jak ses dostal k práci v dětských samosprávách? Všechno začalo v mé 5. třídě, kdy mne spolužáci zvolili do školního parlamentu. Od té doby jsem se postupně a po krůčcích vypracoval až na nynější post v KPDM ZK. V 6. třídě jsem se dostal do školní rady. Na konci šestého ročníku jsem se za vydatné pomoci jednoho kamaráda, který zde již působil, dostal do KPDM ZK. Zde jsem byl rok běžným členem, trochu nejistě jsem sledoval počínání mých kolegů a snažil se získávat zkušenosti. Na začátku mé 8. třídy (září 2008) jsem byl zvolen do předsednictva a mí kolegové mne zvolili také jako předsedu kulturního výboru.

Co tě v této práci motivuje? Já své působení v dětských samosprávách ani jako práci nevidím. Principiálně to sice práce je, je to ale práce, která mne velmi baví, proto kdykoliv mi dojde pozvánka na další zasedání KPDM ZK, jsem jen rád. Jedním z hlavních důvodů, proč mne tato práce baví, je například povinnost tvořit a vymýšlet nové věci, plánovat různé akce, což jsem vždy rád dělal. Hlavně je zde ale stabilní základna příjemných kolegů, se kterými se dá výborně pohovořit oficiálně i neoficiálně, a na všem se domluvit. To je skutečnost, která mne až neuvěřitelně inspiruje a dodává mi sílu.

Co by podle tebe měl parlament představovat? To je určitě výborná otázka, na kterou se mi ale velmi těžko formuluje odpověď. Jednoduše řečeno by měl parlament představovat základnu mladých lidí, kteří mají nepřeberné množství moderních nápadů a vidí věci z jiného pohledu, než jejich starší kolegové. Proto by měl obsahovat spektrum různých lidí ze všech koutů kraje a všech oblastí. To se podle mne KPDM ZK minimálně zčásti daří. Parlament musí být vidět, spousta lidí má na mládež špatný názor, který bychom se měli snažit změnit. Parlament se musí snažit prosadit názory mladých lidí a pomáhat jim při uplatnění na jejich životní cestě.

Co si myslíš o budoucnosti KPDM ZK? Kam by se měl ubírat? Myslím si, že parlament má správný směr vývoje. Důležité je, aby se choval víc „extrovertně“ a aby o něm bylo opravdu slyšet. Tam základna zatím chybí. Hlavně by však měli členové parlamentu nepřestávat v usilovné práci a parlament by měl sloužit lidem – pomáhat i těm, kteří to třeba v životě nemají jednoduché. Pokud se nám tyto věci podaří splnit na 90%, bude to skvělé.

 

Stanislav Kašík

Člen

 

Monika Škamralová

img-5373mini

Monika Škamralová se narodila 30. 7. 1992 v Kroměříži. Základní školu absolvovala první 4 roky na Základní škole v Rymicích a v letech 2003 – 2007 setrvala na I. Základní škole v Holešově a zde také začala svou práci ve školních samosprávách.
V letech 2004 až 2007 pracovala ve školním novinářském kroužku a často přispívala svými články i do veřejných deníků.
Začátkem školního roku 2006/2007 byla zvolena předsedkyní školní samosprávy a zástupkyní své základní školy do PDM v Holešově a od té doby je jeho členkou. Ještě ten měsíc se zúčastnila NPDM v Praze a následně byla zvolena jako členka do KPDM ZK.
V květnu spolu s kolegou moderovala přehlídku škol a neziskových organizací v Holešově a další kulturní akce.
Od 14. června 2007 byla navolena do předsednictva KPDM ZK a později zvolena předsedkyní kulturního výboru.
Nyní navštěvuje Gymnázium Ladislava Jaroše v Holešově, kde je taktéž členkou studentské rady a předsedkyní třídy.
Ve svém volném čase velmi ráda píše slohové práce nebo jiné články (2. místo za povídku Holešovský zámek udělené městem Holešovem), ráda pracuje s lidmi, cestuje, učí se cizí jazyky, sportuje, zajímá se o veřejnou činnost, má ráda historii apod.

Jak jsi se dostal k práci v dětských samosprávách? Jak jsem již zmínila v úvodu, byla jsem navolena ještě svou bývalou základní školou do PDM Holešov a následně jsem měla tu možnost jet na NPDM do Prahy. Právě tam jsem zjistila, že tato práce mě velice baví a chtěla bych se jí věnovat i nadále. Později jsem byla z vlastní iniciativy navolena také svou školou do KPDM ZK a jako členka jsem zde setrvala jedno volební období. Toto účelné využití mého volného času mě motivovalo k tomu, abych zkusila kandidovat další volební období (2007/2008) na vyšší post – do předsednictva KPDM ZK a na předsedkyni kulturního výboru, což se povedlo.

Co tě v této práci motivuje? Tato otázka je opravdu složitá a je na dlouhou rozpravu. Pokusím se ale odpovědět zkráceně a výstižně. Určitě se přímo nabízí odpověď, že největší motivací jsou nové zážitky, zkušenosti apod. Ovšem pro mne je především důležité cítit se při práci příjemně a být v dobrém kolektivu, což musím říci, že tak opravdu je. Za tu dobu, co pracuji v KPDM ZK, jsem měla tu čest poznat spoustu lidí především z řady mých kolegů, jež mají opravdu obrovský chtíč něco změnit a zároveň uplatnit své dovednosti. Právě toto mě přinutilo uvědomit si, že pokud chce člověk opravdu něčeho dosáhnout, tak za tím musí jít. Koho baví práce s lidmi, organizování akcí nebo má nějaké jiné nápady, jenž chce uskutečnit a byly by prospěšné, tak neznám jiný a lepší způsob, jak toho dosáhnout, než zapojit se do nějaké podobné samosprávy. A co je tedy má motivace? Především je to vědomí, že tato práce je účelná a podporuje mne spousta obyčejných nebo významných občanů, kterým není jedno, jak bude naše společnost fungovat.

Co by podle tebe měl parlament představovat? Podle mne již samotné slovo „parlament“ představuje určitou důstojnost a snahu vésti lid k lepšímu žití. Pokud to tak je nebo není u skutečného Parlamentu ČR je věc názoru, avšak my máme tu možnost vést parlament složený z mladých lidí, kteří chtějí žít v demokratickém státě a využívat možnosti, jenž jim např. EU nabízí. Avšak ani ty příležitosti nám sami nepadají „do klína“, a proto se my snažíme ukázat veřejnosti, že pokud chceme něco slušným způsobem změnit, něco vytvořit, něčeho využít atd. tak to jde, ale člověk musí chtít. Někdy opravdu nelze mít všechno podle svých idejí, nicméně si musíme uvědomit, že tak tomu nebylo nikdy a nikdy nebude. Na nás nyní je, abychom se podíleli na vytvoření společnosti, ve které se nám bude dobře žít.

Co si myslíš o budoucnosti KPDM ZK? Kam by se měl ubírat? Budoucnost KPDM ZK záleží především na členech, kteří tam pracují a pracovat budou. Myslím si, že již máme vybudovanou velmi stabilní základnu, od níž se my můžeme odrážet a posunovat ji výše. Velice důležité je, jakým způsobem nás budou respektovat vyšší představitelé a to nejen ZK. To hlavní je ale už na nás.
Musíme být kreativní a neohlížet se na případné nezdary. Každá akce, posezení, soutěž, anketa, přináší něco nového a pomáhá nám se začleňovat do nynějšího světa. Pár lidí nic nezmůže, ale pokud se spojí vice článků dohromady, může vzniknout celek, jenž bude jednou uznávanou částí naší komunity. Důležité jsou školy, právě ony mohou žákům a studentům vysvětlit princip této práce a popř. umožnit bližší spolupráci a propojitost těchto orgánů. Podle mého je nyní velice důležité dále rozšířit tuto samosprávu, ukázat co všechno lze společně udělat a nebát se zkoušet něco nového.

 

Jan Lerl

Jan Lerl se narodil 7.3.1989. Nyní navštěvuje 4. ročník Gymnázia a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Zlín. V květnu 2009 ho čeká zkouška dospělosti a přijímací zkoušky na vysokou školu. V parlamentu působí již druhým rokem. Zastával a zastává post předsedy výboru pro volný čas a školní záležitosti. Již po dlouhá léta pracuje pro Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež. Rád navštěvuje divadlo, kde dává přednost komediím a muzikálům.
Také miluje knihy. Nejvíce se zajímá o starověký Egypt a paranormální jevy. Dále fantasy a středověký způsob života. Aktivně šermuje a má rád chladné zbraně. Baví ho komunikace s lidmi a organizace zábavných akcí pro malé i velké! Miluje spánek a to dlouhý!!! Který mu bohužel mnohdy není dopřán. V budoucnu by se rád věnoval organizaci, marketingu a mezilidským vztahům.

Jak jsi se dostal k práci v dětských samosprávách? Nejdříve jsem se stal předsedou ve třídě. Poté jsem byl zvolen do studentské rady na naší škole, kde jsem se po dvou letech stal předsedou. Ve stejném roce (2007) jsem byl zvolen id o Krajského parlamentu dětí a mládeže Zlínského kraje. Pravda, je nutno podotknout, že na základní škole jsem byl členem dětského zastupitelstva města Zlína (2003, 2004).

Co tě v této práci motivuje? Motivuje mne hlavně pocit, že mohu pro ostatní, ať už mládež, nebo děti dokonce i dospělé), něco udělat. Pomoci jim s jejich starostmi, vymyslet pro ně soutěže, hry nebo je jinak obohatit. Chtěl bych jim obohatit jejich volný čas, obohatit je o zkušenosti, o přednášky o informace, které by jim pomohly v dalším životě.

Co by podle tebe měl parlament představovat? Parlament by měl představovat uskupení mladých lidí, dětí, kteří mají právo a chtějí zlepšit život mladých v našem kraji. Musí být hlavně zapálení a mít vizi, kterou chtějí zrealizovat. Nejdůležitější je, aby pomáhal řešit věci a stížnosti, které by děti – mládež mely. Dále by jim měl udělovat prostor mezi dospělými a zajišťovat, aby i hlas dětí a mládeže dolehl k uším politiků a dospělých.

Co si myslíš o budoucnosti KPDM ZK? Kam by se měl ubírat? Právě teď jsme překonali první část KPDM ZK, a to stáli jsme se organizací s pevnými pravidly a dostali jsme se do podvědomí lidí a krajských činitelů. Podle mne další krok je dostat se do podvědomí široké veřejnosti. Myslím, že bychom měli začít dělat vše co by parlament dělat měl. Měli bychom začít vyvíjet větší veřejnou aktivitu, jak již jsem nastínil v otázce „Co by měl parlament představovat“ .

 

Bývalý správce, tisk, přečteno 1353x

ČINNOST KRAJSKÉHO PARLAMENTU DĚTÍ A MLÁDEŽE ZLÍNSKÉHO KRAJE JE FINANČNĚ PODPOROVÁNA ZLÍNSKÝM KRAJEM