Krajský parlament dětí a mládeže Zlínského kraje

Předsednictvo VII. KPDM ZK




Předsednictvo od 9. 12. 2011

Radim Botek (předseda)
Adam Oškera (místopředseda)
Kamila Hönigová | Nikolaj Malík | Tomáš Trčka
Kristýna Domokošová (tajemnice)

Předsednictvo do 9. 12. 2011

Simon Gabriel (předseda)
Kristýna Domokošová (místopředsedkyně)
Miroslav Barot | Radim Botek | Kamila Hönigová | Ladislav Icela | Nikolaj Malík | Adam Oškera | Markéta Suchánková
Ladislav Icela (tajemník)


Předchozí předsednictvo | Následující předsednictvo


 

 

Radim Botek

Radim Botek se narodil 5.září 1994, studuje gymnázium na Lesní čtvrti ve Zlíně. Osudovou základní školou se mu stala Mánesova v Otrokovicích. Zde byl také pozván do KPDM ZK. Práce v parlamentu ho velmi rychle pohltila a začala ho naplňovat, proto zde setrvává již pátým rokem. Letos je také za Zlínský kraj v Radě Národního parlamentu dětí a mládeže Zlínského kraje. Pokud se zrovna nevěnuje parlamentům, přitahuje ho umění. 10 let hraje na klavír, dále se také věnuje filmu a divadlu. Byl součástí ostravského uskupení Banda trotlů (jako scénárista, kameraman), dále hostoval ve filmech v Praze a Brně. V současnosti se stalo jeho domácím souborem ochotnické Studio T ve Zlíně (opět jako scénárista, herec). Dále hostuje v různých studentských divadelních hrách. Dle jeho slov je celý jeho život stejně zvláštní jako nová divadelní hra (na kterou se ještě nestihl usadit prach). Proto mu přináší nejvíc štěstí, když propojuje divadlo se životem a může žít své role. Kromě toho také ve velké míře cestuje.

Jak si se dostal k práci v dětských samosprávách? Tento úsek životní cesty se začal odvíjet v mé 5. třídě, kdy mne spolužáci zvolili do školního parlamentu. Od té doby jsem se postupně a po krůčcích vypracoval až na nynější post v KPDM ZK. V 6. třídě jsem se dostal do školní rady. Na konci šestého ročníku jsem se za vydatné pomoci jednoho kamaráda, který zde již působil, dostal do KPDM ZK. Zde jsem byl rok běžným členem, trochu nejistě jsem sledoval počínání mých kolegů a snažil se získávat zkušenosti. Na začátku mé 8. třídy (září 2008) jsem byl zvolen do předsednictva a mí kolegové mne zvolili také jako předsedu kulturního výboru. Po dalších dvou letech již předsedou kulturního výboru nejsem, bohatě mě ovšem zaměstnává reprezentace Zlínského kraje v Národním parlamentu dětí a mládeže, kde vystupuji jako člen Rady a Předsednictva.

Co tě v této práci motivuje? Já své působení v dětských samosprávách ani jako práci nevidím. Principiálně to sice práce je, je to ale činnost, která mne velmi baví, proto kdykoliv mi dojde pozvánka na další zasedání KPDM ZK, jsem jen rád. Jedním z hlavních důvodů je například povinnost tvořit a vymýšlet nové věci, plánovat různé akce, což byla vždy má parketa a takováto činnost mi přímo vlévá čerstvou krev do žil. Hlavně je zde ale stabilní základna přátel a známých, se kterými se dá výborně pohovořit oficiálně i neoficiálně, a na všem se domluvit. Tato atmosféra dodává při tvorbě čehokoli obrovské množství inspirace. Skutečně – studentský parlament má moc měnit lidi k lepšímu.

Co by podle tebe měl parlament představovat? To je určitě výborná otázka, na kterou se mi ale velmi těžko formuluje odpověď. Jednoduše řečeno by měl parlament představovat základnu mladých lidí, kteří mají nepřeberné množství moderních nápadů a vidí věci z jiného pohledu, než jejich starší kolegové. Proto by měl obsahovat spektrum různých lidí ze všech koutů kraje a všech oblastí. To se podle mě KPDM ZK minimálně zčásti daří. Parlament musí být vidět, spousta lidí má na mládež radikálně negativní názor, který bychom se měli snažit změnit. Parlament se musí snažit prosadit názory mladých lidí a pomáhat jim při uplatnění na jejich životní cestě.

Co si myslíš o budoucnosti KPDM ZK? Kam by se měl ubírat? Kam by se měl ubírat? Myslím si, že parlament má správný směr vývoje. Důležité je, aby se choval víc „extrovertně“ a aby o něm bylo opravdu slyšet. Tam zatím zůstává malá mezírka. Hlavně by však měli členové parlamentu nepřestávat v usilovné práci a parlament by měl sloužit lidem – pomáhat široké škále potřebných. Pokud se nám tyto věci podaří splnit alespoň částečně, budu naprosto spokojen.

Adam Oškera

Adam Oškera se narodil 20. srpna 1993 na Vsetíně. Letos studuje šestým rokem na Gymnáziu a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Mezi jeho hlavní záliby patří sport, aktivně dělá házenou a atletiku, rád se ale podívá na kterýkoliv sport. Doufá, že to půjde do budoucna spojit se studiem medicíny, která je jeho snem. Mezi jeho další koníčky patří historie, četba, aktuální světové dění, technologie a práce všeho druhu…

Jak si se dostal k práci v dětských samosprávách? Od primy jsem byl členem studentské rady na GJS Zlín a letos přišla nabídka od naší předsedkyně na KDPM tak jsem se přihlásil a spolu s Nikolajem Malíkem jsme byli zvoleni.

Co tě v této práci motivuje? Na této práci mě motivuje především možnost získání nových zkušeností a možnost uspořádat nějaké akce pro mládež našeho kraje.

Co by měl podle tebe parlament představovat? Myslím si, že parlament by měl být institucí, jež bude říkat „těm nahoře“ co nás tíží, copak nám chybí, popřípadě, co bychom chtěli změnit.

Co si myslíš o budoucnosti KPDM ZK? Kam by se měl ubírat? Myslím si, že KPDM má budoucnost v pořádání akcí pro mládež a řešení toho, co nás tíží ve studentském životě. Kam by se měl ubírat? Nó, asi tím správným směrem:)

Kamila Hönigová

Kamila Hönigová se narodila 21. 7. 1992 ve Zlíně. V parlamentu působí již pátým rokem. Dříve byla delegována 16. základní školou ve Zlíně, nyní Gymnáziem v Otrokovicích. Mezi její záliby patří historie, hudba, tanec a samozřejmě sport, kterému se věnuje od základní školy, kde hrála 6 let volejbal a nyní se věnuje atletice.

Jak ses dostala k práci v dětských samosprávách? Nejprve jsem byla ve své třídě zvolena do školního parlamentu, kde jsem se účastnila na různých projektech pro žáky 1. stupně. V polovině 8. třídy jsem byla přítomna na dětském sněmu jako host, kde mě tahle práce velmi nadchla a v červnu jsem byla do KPDM ZK za naši školu zvolena jako delegátka. O rok později jsem získala důvěru svých spolužáků na gymnáziu a do KPDM ZK jsem byla zvolena za Gymnázium Otrokovice.

Co tě v této práci motivuje? Nejvíce mě motivuje to, že přicházím do styku s mladými lidmi, se kterými se pak podílím na různých projektech. Díky projektům máme také příležitost se lépe poznat a sblížit, což se nám také potvrdilo např. v projektu s hluchoněmými, který se uskutečnil v dubnu 2011 ve Valašském Meziříčí.

Co by podle tebe měl parlament představovat? Dobrý tým, kde se členové navzájem podpoří, společně si promyslí plány do budoucna, které společnými silami úspěšně dokončí a díky pocitu dobře vykonané práce budou mít čím dál větší chuť vytvářet nové projekty.

Co si myslíš o budoucnosti KPDM ZK? Kam by se měl ubírat? Pro to, abychom vytvořili dobrý tým, jsou nezbytní mladí aktivní lidé, kteří budou mít chuť do práce v KPDM. Pevně věřím, že se nám takový tým podaří vytvořit a pak společně budeme šířit vědomí o existenci KPDM ZK a spolupracovat na projektech, které přinesou úrodu nejen nám samotným, ale také okolí.

Nikolaj Malík

Jmenuji se Nikolaj Malík a narodil jsem se 15. 5. 1994 tady ve Zlíně a v současné době studuji šestý ročník osmiletého studia na Gymnáziu a Jazykové škole s právem SJZ ve Zlíně. Mezi mé záliby patří sport (například se již 8 let věnuji závodně judu), informatika a počítačová grafika (těmito směry bych se chtěl ubírat v budoucnu na vysokou školu) a hromadná doprava (železniční, městská atp.). Škola mě baví – a protože vnímám ve škole, tak se potom doma nemusím skoro vůbec učit!

Jak si se dostal k práci v dětských samosprávách? Mnohokrát jsem si říkal, že začít se podílet na něčem takovém by nebylo špatné a letos mi naše předsedkyně studentské rady navrhla, že bych to mohl zkusit. Tak jsem zkusil – naše studentská rada mě zvolila a jsem tu.

Co tě v této práci motivuje? Motivuje mě především možnost uspořádat něco zajímavého pro mládež a rozvíjet diskuze na různá témata – protože nápadů je dost – tak se je pokusit dovést ke zdárnému konci.

Co by měl podle tebe parlament představovat? Důležité je, aby parlament opravdu zkoušel prosadit, co my=mládež chceme. Aby si jednotlivý delegáti nechali poradit od svých spolužáků, protože, dle mého názoru, každá rada dobrá.

Co si myslíš o budoucnosti KPDM ZK? Kam by se měla ubírat? Doufám, že parlament se bude ubírat tím správným směrem – a to, že bude mít větší váhu, bude pořádat více akcí a bude se o něm více vědět!

Tomáš Trčka

Tomáš Trčka se narodil 28. 12. 1991 ve Zlíně, kde doposud žije. Po devíti letech na Základní škole Komenského I (také 4. ZŠ) strávil příjemné čtyři roky na Gymnáziu Zlín – Lesní čtvrti, nyní prvním rokem studuje obor Informační a řídicí technologie na Fakultě aplikované informatiky UTB ve Zlíně. Ve volném čase rád řeší nejrůznější logické hádanky, programuje, řídí auto, střílí ze sportovní pistole, hraje fotbal, čte a účastní se akcí Českého červeného kříže nebo KPDM ZK.

Jak si se dostal k práci v dětských samosprávách? Do KPDM ZK ho přivedla Kamila Hönigová. Vůbec první akcí, které se ještě jako nečlen účastnil, byl Kulatý stůl v lednu 2010. Dále byl přítomný na MusicFestu a Dětském sněmu než byl v červnových volbách 2011 zvolen do kooptační skupiny.

Co tě v této práci motivuje? Možnost patřit mezi lidi, kteří nedělají něco nad rámec svých povinností pro peníze, ale pro radost druhých, především dětí a mládeže. Nejlepší odměnou a motivací potom je, když se nějaký projekt vydaří.

Co by měl podle tebe parlament představovat? Fungující kolektiv mladých lidí, který dokáže vymyslet, zorganizovat a uskutečnit cíl, který si předsevzal. Dosažený cíl by pak měl být ku prospěchu co nejvíce žákům a studentům.

Co si myslíš o budoucnosti KPDM ZK? Kam by se měl ubírat? Myslím, že parlament se ubírá správným směrem a plní své poslání pořádáním akcí pro mladé a pomáhá jim tak vyplnit volný čas něčím smysluplným. Podle mě tedy není potřeba dělat radikální změny. O dobrou budoucnost parlamentu je již postaráno tím, že do něj stále přicházejí noví lidé, kteří mají chuť se na chodu parlamentu podílet. Jinak myslím, že není podstatné, jestli lidé, kterým se naše akce líbila, budou vědět, kdo ji pořádal. Mně úplně stačí, že budou spokojení a příště jich třeba přijde více, povědomí o parlamentu se pak dostaví samo.

Kristýna Domokošová

Kristýna Domokošová se narodila 8. května 1993. Po ukončení základního vzdělání na 16. základní škole byla přijata na Gymnáziu a Jazykovou školu Zlín, kde se na konci prvního ročníku stala místopředsedkyní Studentské rady. V Krajském parlamentu působí již od základní školy a dnes práci v parlamentu a organizaci zasedání věnuje velkou část svého volného času.

Jak si se dostala k práci v dětských samosprávách? Počátky mého působení v dětské samosprávě se datují již od základní školy. Nejprve jsem byla zvolena do školní rady, kde jsem si měla možnost vyzkoušet práci se svými vrstevníky, zpracování projektů atp. O rok později, když jsem si již byla jistá, že bych ráda touto prací vyplnila svůj volný čas, jsem měla možnost zúčastnit se jako host dětského sněmu Krajského parlamentu, na kterém jsem se ve svém názoru ještě více utvrdila. Na následujících volbách školní rady jsem byla zvolena delegátkou do Krajského parlamentu.

Co tě v této práci motivuje? Především je to dobrý pocit z toho, že svůj volný čas pasivně netrávím u televize či počítače, ale jsem ve společnosti inteligentních mladých lidí, kteří mají podobné zájmy a cíle. Velkou motivací je také pro mne to, že prostřednictvím práce v parlamentu si rozšiřuji své všeobecné znalosti a se svými kolegy si máme možnost vzájemně vyměňovat dosavadní zkušenosti. Parlament je tedy forma neformálního učení, kterou mladí lidé nezískají ve školních lavicích. Na výjezdních zasedáních mám pak možnost lépe se s kolegy poznat, navázat nová přátelství a vytvořit dobrý kolektiv, do kterého se velmi ráda opět vracím.

Co by měl podle tebe parlament představovat? Základem by dle mne měla být skupina mladých lidí, kteří jsou plni entuziasmu pro týmovou práci s mládeží, kteří společně dokážou komunikovat, vycházet si vstříc a vzájemně se respektovat. Pokud je toto splněno, můžeme začít pracovat na společných projektech, vymýšlet soutěže a potkávat se na vícedenních a neformálních zasedáních. Parlament by měl především pracovat nejen ve prospěch členů, ale měla by z této práce mít užitek také mládež i dospělé osoby v našem okolí.

Co si myslíš o budoucnosti KPDM ZK? Kam by se měla ubírat? Nezbytností pro budoucnost parlamentu jsou aktivní delegáti, kteří nejen dochází na zasedání, ale také se podílí na činnosti parlamentu, jelikož není v silách členů Předsednictva, aby dokázali vést parlament, organizovat zasedání atd. a k tomu pořádat soutěže a realizovat projekty.
Aktivity, kterých se parlament bude účastnit, by měli být vybírány především podle zájmů delegátů, kteří by podílení se na organizaci nějaké činnosti neměli vidět jako povinnost, kterou členství obnáší, ale naopak jako možnost získat nové vědomosti a zkušenosti z odvětví, které je zajímá.


Simon Gabriel

Jsem Simon Gabriel, narodil jsem se 21. března 1995. Navštěvoval jsem základní školu s rozšířenou výukou cizích jazyků na Kvítkové ulici ve Zlíně. S touto školou se mi hořko těžko loučilo. Byl to pro mě, dá se říct druhý domov. Ve škole jsem například obnovil a následně zrealizoval myšlenku rozhlasového vysílání, tvořil tiskové materiály, spolupracoval při organizaci školní akademie a realizoval projektové dny – You+Me=US.
V současné době studuji na Umělecko-průmyslové škole v Uherském Hradišti. Studuji nový obor se zaměřením na multimediální tvorbu, tedy to, co dělám nejraději. Obzvlášť rád komunikuji s lidmi právě touto odlišnou formou. Mezi mé záliby patří práce s hudbou, zvukem, editace videa nebo práce s informační technikou. Ale nesedím jen za počítačem. V letním období se rád věnuji cykloturistice, in-line bruslení nebo trávím čas s mými sourozenci.

Jak si se dostal k práci v dětských samosprávách? Má práce začala již na základní škole. Byl jsem zástupcem od sedmé třídy a pravidelně se účastnil žákovské rady. K práci v Krajském parlamentu jsem dostal právě na schůzi žákovské rady, kdy nás navštívil jeho člen Miroslav Tymonek. Povyprávěl nám, co tato práce obnáší a jak se můžeme participovat na jednotlivých projektech. První jsem si nebyl jistý, jestli by mě tato práce zajímala, ale po chvíli přemýšlení jsem zvedl ruku a během malé chvíle mě zástupci tříd zvolili delegátem za naši školu. Myslím, že tato volba nebyla v žádném případě omyl. V parlamentu působím již třetí rok a práce v něm mě nesmírně baví.

Co tě v této práci motivuje? V parlamentu mě motivuje mnoho věcí. Určitě to, že je možné dát dohromady takové množství mladých lidí, kteří mají zájem podílet se na realizaci projektů, akcí nebo zpříjemnit atmosféru ve svém okolí. Já osobně jsem rád, že je KPDM v činnosti a za jeho prací zůstávají stopy všude kolem nás. Máme velkou šanci na prosazení našich názorů a konečné realizování skvělých nápadů.

Co by podle tebe měl parlament představovat? Krajský parlament nám dává možnost naučit se patřičně komunikovat a potkat mnoho zajímavých lidí. Jeho členové by měli držet pohromadě a tvořit tak pevný tým, který nic nezlomí. Měl by dávat dětem nebo mladým lidem možnost prosadit se a vytvořit tak příjemné prostředí svým vrstevníkům.

Co si myslíš o budoucnosti KPDM ZK? Myslím si, že se parlament ubírá tím nejlepším směrem, jakým jen může. Drží ho pohromadě jakýsi tmel mladých moderních lidí, který v žádném případě nepřipustí jeho zaniknutí. Bylo by fajn, aby se o činnosti a samozřejmě akcích pořádaných parlamentem dozvídalo co nejvíce lidí, kteří budou vzpomínat ještě hodně dlouho potom, jak to bylo fajn. A navíc, někde daleko, někde v neznámu se poflakují věci, které čekají, až vstoupí mezi nás, až se dočkají svého zrození. Najedou, spojí se nějaký pomyslný kontakt a my můžeme zapomenout na každodenní starosti a užívat si života.

Miroslav Barot

Jmenuji se Miroslav Barot. Narodil jsem se 17. 12. 1989 ve Zlíně. Bydlím v Holešově kde jsem absolboval 1. ZŠ a pak také obchodní školu v současnosti studuji v Olomouci na pedagogické fakultě obor německý jazyk a společenské vědy. Během svého pěti letého působení v parlamentech jsem prošel celou jejich strukturou. Mezi mé koníčky patří především práce s dětmi (TOM Holešov) kde již pět let působím jako instrukor. Dále pak cestování, fotografování, četba, německý jazyk a turistika všeho druhu.

Jak si se dostal k práci v dětských samosprávách? K parlamentům jsem se dostal zcela náhodou. Jednou na chodbě mě zastavila Martina Javoříková jestli nemám čas o velké přestávce se podívat na zasedání školního parlamentu. Tak jsem přišel a už zůstal.

Co tě v této práci motivuje? V této práci mě motivuje neustálá možnost sebe vzdělávání a možnost rozšiřování si obzoru a poznávání nových lidí, které mě za ty léta jak kladně tak i negativně ale těch bylo naštěstí méně obohacují a motivují k další práci v parlamentech.

Co by podle tebe měl parlament představovat? Parlament pro mě představuje místo kde se scházejí lidé, kteří chtějí dělat něco pro druhé. Je to místo kde se neformálně vzdělávám a vzdělávám další lidi. Mělo by to místo lidí, kteří opravdu něco dělají a ne jen sedí a kecejí jak by to udělali jinak ale nikdy se k tomuto činu neodhodlají to změnit. Parlaměnták by neměl jen vykecávat ale také jednat především.

Co si myslíš o budoucnosti KPDM ZK? Kam by se měl ubírat? Podle mého názoru by se KPDM mělo ubírat cestou rozšiřování a zdokonalování struktury parlamentů zlínského kraje. Měl by ji příkladem jiným krajským parlamentům či jim pomáhat se založením. A taky si myslím měl na školách začít rozšiřovat povědomý o programu participace jak mezi žáky a studenty tak i mezi vedením škol.

Ladislav Icela

Ladislav Icela se narodil 5. 2. 1991 ve Valašském Meziříčí. Jeho bydliště je vesnička Komárno, kterou obklopuje krásná příroda. Po absolvování Základní školy v Rajnochovicích pokračoval ve studiu na Integrované střední škole – Centrum odborné přípravy a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky Valašské Meziříčí, kterou byl delegován do KPDM ZK, v kterém je již druhým rokem. Nyní končí maturitní studium a se svoji budoucnosti má jisté představy, chtěl by se podívat za prací do zahraničí. Mezi jeho záliby či koníčky patří hudba, tanec, cyklistika, turistika, cestování, organizační a redaktorská činnost, graficky tvárná práce na PC – od tvorby grafických sestav přes natáčení a střih videí, tvorba webových stránek, navrhování a realizace elektronických zapojení, a v poslední řadě chalupářské práce.

Jak si se dostal k práci v dětských samosprávách? Působení v dětských samosprávách začalo hned na základní škole, kdy jsem vždy obsazoval první místa třídní samosprávy. Později s mým začátkem působení na střední škole, kde zrovna vznikal školní senát, jinak nazván parlament, to pokračovalo. Ani nevím jak, ale ve volbách jsem byl já navrhnutý jako kandidát, a pozice v předsednictvu mě neminula. Z počátku bez nějaké významné funkce, později již místopředseda. Práci, kterou jsem dělal, mnohdy i skoro na vlastní triko, mě tak bavila a byla pro mě natolik zajímavou, že když jsem dostal nabídku dostat se do krajského parlamentu, tak jsem neváhal, a nabídku jsem přijal. Nyní nelituji, jsem spokojen!

Co tě v této práci motivuje? Na této práci nebo spíše činnosti, protože to se snad ani moc o práci svým způsobem netýká, mě nejvíce motivuje to, že mohu sdílet své názory a čerpat názory druhých lidí, kteří jsou mi rovni a nehrají se na nějaké super hvězdy, tak jak to v dnešní moderní době bývá. Tímto člověk nabírá na zkušenostech, které se mu budou třeba v budoucím životě hodit. Dále je pro mě motivující to, že rád vymýšlím a realizuji různé akce či projekty, a tady je tomu prostor otevřen a je to vítané.

Co by podle tebe měl parlament představovat? Určitou skupinu lidí, kteří nejdou do parlamentu z povinností, ale ze své vlastní vůle, kde většinou chtějí získat a dozvědět se nové informace. Dále taky to, že mají chuť na něčem společně pracovat a spolupracovat, kdy to dalšímu lidu, jak tomu zdravému, tak i s nějakým postižením či nemocí, přinese určitou pomoc, úlevu nebo podporu, za kterou bude poté nesmírně rád. Již dávno je známo, že sám člověk dokáže něčeho jen ztěžka, a je to výjimka, kdy se to samému podaří. Ve dvou či více členné skupince je to daleko snadnější, a toto by měl parlament představovat.

Co si myslíš o budoucnosti KPDM ZK? Kam by se měl ubírat? Pokud se nezmění vývoj parlamentu, tak si myslím, že není třeba mít obav, že se dělá něco špatně. Já to vnímám tak, že parlament se každým rokem obohacuje o nové zkušenosti a poznatky, kdy se snaží přijít vždy s něčím novým, pro mladou populaci lidstva hlavně zajímavým. Pokaždé se najde něco, co se mohlo udělat jinak, ale od toho je škola života. Vždy by měl být prostor na demokratickou diskuzi, na vzájemné porozumění každého člena, a měla by tato skupina taky tvořit určité přátelství mezi mladými lidmi, protože přátelství je velice důležité, a je těžké ty správné přátelé najít. Závěrem možno říci, že KPDM ZK přeji jenom tu nejlepší budoucnost, ať snaha lidí, kteří se podíleli na vývoji a hlavně zrodu nepřijde v pospas, tedy zbytečná.

Markéta Suchánková

Jmenuji se Markéta Suchánková, letos na podzim oslavím 18. narozeniny a zároveň nastoupím do 3. ročníku Gymnázia Zlín Lesní čtvrť. Před dvěma lety jsem ukončila studium na základní škole ve Velkém Ořechově a tehdy se mi splnilo mé přání o studiu na Gymnáziu na Lesní čtvrti. Velká část mého života patří rodině, přátelům, hudbě, zpěvu a divadlu.

Jak si se dostal k práci v dětských samosprávách? Již od dětských let jsem v sobě měla pomyslného organizačního ducha. Zapojovala jsem se do organizování školních i mimoškolních aktivit. Ale teprve až na gymnázium jsem se díky konkurzu stala členkou Výkonného výboru Studentské rady. Tato pozice mi přinesla mnoho zkušeností, především s organizováním velkých akcí pro několik věkových kategorií. Ve druhém ročníku jsem byla zvolena předsedkyní již zmiňovaného Výkonného výboru SR a zároveň předsedkyní Studentské rady. Navázala jsem tak na předchozí úspěšné období pod vedením Martina Bosáka. Tato práce vyžaduje stále více a více zodpovědnosti, více nápadů, více energie, ale přináši mně i mému týmu především radost z dobře odvedené práce.

Co tě v této práci motivuje? Během těchto 2 let práce jsem se samozřejmě setkala s velkým množstvím sporů, pomluv, kritiky,… Ale i přesto mám stále chuť pokračovat. Mým největším motivem se stali především studenti a přátelé, pro které chci jen to nejlepší. A úžasný je pocit z toho, že dělám něco pro ostatní, že můj volný čas směřuji tímto touto cestou.

Co by podle tebe měl parlament představovat? Podle mého názoru by měl parlament představovat jakýsi opěrný bod pro všechny studenty, školní i dětské samosprávy, pro všechny mladé lidi. Měla by ho tvořit skupina spolehlivých, schopných, kreativních lidí, kteří budou vytvářet právě tento pevný bod pro všechny.

Co si myslíš o budoucnosti KPDM ZK? Kam by se měl ubírat? Do dalšího období by se měl KPDM ZK zabývat aktuálními problémy, tématy a otázkami. Měl by využít kreativitu jeho členů k tvoření nových myšlenek, nových věcí a vše dotáhnout do konce. Také si myslím, že by se měl více ukazovat na veřejnosti, aby se o něm dozvědělo více lidí. Já mu tímto přeji mnoho schopných lidí a úspěchů do dalších let.

Bývalý správce, tisk, přečteno 1914x

ČINNOST KRAJSKÉHO PARLAMENTU DĚTÍ A MLÁDEŽE ZLÍNSKÉHO KRAJE JE FINANČNĚ PODPOROVÁNA ZLÍNSKÝM KRAJEM